MZDY

Daňové zvýhodnění a sleva na dani při kombinovaném studiu

Ovlivní kombinované studium poplatníka možnost uplatnění daňového zvýhodnění či slevy na dani?

Dotaz:  Náš zaměstnanec (22 let) pracuje na hlavní pracovní poměr a studuje vysokou školu v rámci kombinovaného studia; žije ve společné domácnosti s matkou.

• Může si zaměstnanec uplatňovat slevu na studenta?
• Může si na něj matka uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě?
U kombinovaného studia střední školy to nelze, ale názory na kombinované studium VŠ jsou různé.

Odpověď:

Právní úprava

• § 35ba odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP")
• § 35c odst. 1 a 6 ZDP
• § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSSP")

Odpověď

Podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP má poplatník nárok na slevu na studenta po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do dovršení věku 28 let.

Podle § 35c odst. 1 ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Podle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě považuje nezletilé dítě a dále dítě zletilé až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem.

Soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje jak u slevy na studenta, tak u daňového zvýhodnění na vyživované dítě podle § 12 až 15 ZSSP. Ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) ZSSP, které je pro náš případ podstatné, zní:

"Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

a) studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkou

1. studia za trvání služebního poměru,
2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci", ....

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se nepovažuje pouze studium na střední škole, pokud dítě studuje dálkovou, distanční, večerní nebo kombinovanou formou studia a současně vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

V případě studia na vysoké škole se za přípravu na budoucí povolání považuje studium v některém ze studijních programů (bakalářský, magisterský a doktorský) některou ze stanovených forem studia (prezenční, distanční nebo kombinovaná).

Jedná-li se tedy o studium na vysoké škole, není rozhodující, jakou formou studium probíhá, zda se jedná o denní či dálkové studium, či o jejich kombinaci.

Rovněž jakákoliv výdělečná činnost u vysokoškolského studia není rozhodující, neboť podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2. ZSSP toto omezení pro uznání soustavné přípravy na budoucí povolání platí pouze pro střední školy.

Shrnutí

Pokud váš zaměstnanec studuje vysokou školu, je toto studium považováno podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 ZSSP za soustavnou přípravu na budoucí povolání, a to i v případě, že současně vykonává výdělečnou činnost. Tento zaměstnanec, který dosud nedovršil věku 26 (28) let, má nárok na slevu na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP.

Matka vašeho zaměstnance, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti, si může po dobu jeho studia uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP, a to až do dovršení věku 26 let dítěte.

Placení pojistného

Studenti, kteří od nového školního roku nastupují na střední nebo na vysokou školu, mnohdy mylně předpokládají, že za ně automaticky stále platí pojistné stát. Z tohoto nedorozumění mohou pramenit zbytečné nepříjemnosti. Školy sice většinou oznamují zdravotní pojišťovně jak ukončení, tak i zahájení studia, ale ne všechny to dělají a není to ani jejich povinnost. Oznamovací povinnost, týkající se vzniku a zániku povinnosti státu platit za daného pojištěnce pojistné, má podle zákona sám pojištěnec, resp. jeho zákonný zástupce. Studenti by se proto měli přesvědčit, zda škola pojišťovně jejich nástup ke studiu skutečně oznámila. V opačném případě se mohou nevědomky zařadit mezi neplatiče.

Jestliže škola neoznámí zdravotní pojišťovně zahájení studia, není student po ukončení předchozí školy nadále veden v kategorii pojištěnců, u nichž je plátcem pojistného stát. Situaci si můžete ověřit přímo v pojišťovně. Kdo má zřízený přístup do aplikace Moje VZP, snadno si sám on-line zjistí, zda je zařazen do kategorie státních pojištěnců a všechno s pojištěním je v pořádku. Další možnou cestou je zavolat si na infolinku 952 222 222 a zeptat se, zda je studium správně nahlášeno. Pokud není, musí student zajít co nejdřív na nejbližší pobočku s příslušným dokladem (potvrzení školy/studijního oddělení, písemné rozhodnutí o studiu apod.).

To, že student pokračuje ve studiu a má tedy nárok na zařazení do kategorie státních pojištěnců, je třeba zdravotní pojišťovně oznámit nejpozději během září. Za žáky základní školy i za středoškoláky po maturitě platí stát pojistné ještě po dobu posledních prázdnin, ovšem v září musí mít pojišťovna nahlášeno, zda dál studují, ať už na SŠ nebo na VŠ. A pozor, kdyby zápis do 1. ročníku vysoké školy byl až v říjnu nebo listopadu, musí to student své zdravotní pojišťovně oznámit, a to do 8 dnů ode dne, kdy se tuto skutečnost dozvěděl. Stačí předložit alespoň vyrozumění o přijetí.

Oznamovat se musí i přerušení a znovuzahájení studia, a to nejpozději do 8 dnů. To je lhůta, v níž má podle zákona pojištěnec, resp. jeho zákonný zástupce povinnost zdravotní pojišťovně oznámit skutečnosti rozhodné pro vznik a zánik povinnosti státu platit za něj pojistné.

Středoškoláci i vysokoškoláci do 26 let jsou považováni za nezaopatřené děti a pojistné na zdravotní pojištění za ně platí stát jen při splnění určitých podmínek. Musí jít o soustavnou přípravu na budoucí povolání, čímž je míněno studium na středních a vysokých školách v ČR, ovšem mimo dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na SŠ, kdy je dítě zároveň výdělečně činné nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jako příprava na budoucí povolání se bere také studium na středních nebo vysokých školách v cizině, ale jen pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia v ČR (kontakty najdete zde pro SŠ a zde pro VŠ), nebo studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou (ale jen u osob, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium). Více informací najdete zde.

Pojištěnec, který přestal být studentem, musí pojišťovně tuto skutečnost oznámit. Nepatří pak už mezi osoby, za které hradí pojistné stát, a pokud není zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou, musí si platit pojistné jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Připomínáme, že narůstající a neřešené dluhy mohou i studenta dovést až k exekuci, navíc pojišťovna může pojištěnci udělit pokutu za nesplnění oznamovací povinnosti až do výše 10 000 Kč.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP

Daňové úlevy pro studenty a studující zaměstnance

Daňové výhody pro studenty a studující zaměstnance

Studenti základních a středních škol se o vlastní daně zajímat ještě zpravidla nemusí. Ale pojďme se podívat na pracující studenty a studující zaměstnance. Právě ti často zapomínají na možnost snížení své daňové povinnosti a neuplatňují všechny studentské výhody.

Základní slevy na dani

Každý člověk, který má zdanitelné příjmy, má nárok na uplatnění slevy "na poplatníka". Tato sleva činí 24.840 Kč ročně a lze ji uplatňovat i v měsíční výši 2.070 Kč. Na tuto slevu má nárok každá osoba, které vzniknou zdanitelné příjmy bez ohledu na to, zda jsou z některé z forem pracovněprávních vztahů, z pronájmu, z podnikání... Výhodou této slevy také je, že v ročním daňovém přiznání máte vždy nárok uplatnit celou roční slevu i kdybyste pracovali jen jediný měsíc v roce.

Kromě slevy na poplatníka student může uplatnit základní roční slevu na dani "na studenta", která činí 4.020 Kč. Podmínkou pro uplatnění této slevy je soustavná příprava na budoucí povolání a věková hranice 26 let (28 let v případě prezenční formy studia v doktorandském programu). Slevu lze uplatňovat měsíčně za každý měsíc, kdy byly splněny podmínky uvedené v §35ba (1) f Zákona o daních z příjmů. To znamená, že student si může uplatnit slevu 335 Kč za každý takový měsíc.

Jestliže student neuplatní slevu na studenta měsíčně, je možné v ročním daňovém přiznání uznat slevu za všechny měsíce studia a tuto slevu tak započíst proti dani vypočtené i z příjmů za měsíce, ve kterých daná osoba studentem nebyla.

Ještě je nutné zdůraznit, že jde o slevu na dani, která nevytváří daňový bonus. Stejně jako u slevy "na poplatníka" je tedy možné využít ji maximálně do výše vzniklé daňové povinnosti.

Slevu na studenta smí student uplatnit bez ohledu na to, jestli jeho rodič použije ve svém přiznání slevu na dítě. Obdobně pak může slevu na vlastní dítě využít sám student. Jste-li studentem a ve společné domácnosti s vámi žije vámi vyživované dítě, můžete si uplatnit slevu na dítě. Tato sleva má navíc účinek tzv. daňového bonusu. Pokud tedy bude vámi vypočtená daňová povinnost po uplatnění slevy na poplatníka a na studenta nižší než sleva na dítě, stát vám daně vrátí. A to i v případě, že jste žádné zálohy na daň v průběhu roku neplatili!

Jak je definována soustavná příprava na budoucí povolání?

Jak jsme si již řekli v předchozí části, pro uplatnění slevy na studenta je rozhodující, zda splňujete podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání a věkovou hranici 26 let (28 let v případě prezenční formy studia v doktorandském programu).

Podle §12 odst. 1, písm. a (Zákon o státní sociální podpoře) je soustavná příprava dítěte na budoucí povolání definována jako:

• denní studium na středních škodách, přičemž za střední školu je považována i konzervatoř nebo vyšší odborná škola
• prezenční i dálkové studium na vysokých školách v ČR (i za trvání pracovního poměru)
• pro oba případy, tedy pro SŠ i VŠ platí, že studium nesmí probíhat za trvání služebního poměru a student nesmí být vojákem z povolání
• teoretická a praktická příprava pro zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením (§12 odst. 1, písm. b Zákonu o státní sociální podpoře)
• studium na zahraničních školách nebo v zahraničním vysokoškolském programu uskutečňovaném na území ČR, při splnění podmínek daných zákonem

Z toho vyplývá, že zaměstnanec, který se rozhodne rozšířit si vzdělání studiem na vysoké škole, splňuje definici soustavné přípravy na budoucí povolání a je tedy studentem se všemi dostupnými výhodami.

Než se ale dostaneme k výčtu studentských výhod, pojďme probrat jednotlivé typy studií.

Studium střední školy

Studiem na střední škole se rozumí studium na středních školách, konzervatořích a na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení a na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti. Při prezenční formě je běžné, že si studenti přivydělávají na tzv. "dohody" - dohodu o provedení práce (často jen DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

I přes splnění základních podmínek však existují případy, ve kterých nárok na slevu zaniká. Smůlu tedy má:

• student, který studuje střední školu v jiné formě než v denní (tzn. studuje ji ve formě dálkové, distanční, večerní, kombinované)
• student střední školy, který je v době studia výdělečné činný (vzniká mu účast na nemocenském pojištění - tedy kromě dohod)
• student střední školy, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci

• student jakékoliv školy, který je ve služebním poměru

Mezi další důležité informace o studiu na střední škole patří i fakt, že studium začíná prvním dnem školního roku prvního ročníku, a zatímco letní prázdniny v průběhu studia se do doby studia započítávají, doba školních prázdnin navazující na ukončení studia do soustavné přípravy na budoucí povolání patří jen v případě, že:

• student nevykonával po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle §10 (podmínky pro výdělečnou činnost podle §10 Zákona o soc. podpoře - bylo účastno nemocenského pojištění v ČR, OSVČ - podle pravidel důchodového pojištění, nebo vykonává činnost v zahraničí za účelem dosažení zisku)

• student neměl po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci
• na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu/rekvalifikaci v jeden měsíc vzájemně nenavazují tak, že trvají celý kalendářní měsíc
• poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru

V lidské řeči. Pokud chcete zůstat studentem i po dobu prázdnin, pak nesmíte pracovat, účastnit se rekvalifikace, nebo pobírat podporu po dobu celého měsíce. Tato omezení však neplatí v případě, že se stanete studentem VŠ v kalendářním roce, v němž jste ukončili soustavné přípravu na SŠ - tedy v případě, že VŠ přímo navazuje na studium SŠ. Nezapomeňte, že podmínka služebního poměru stále trvá. Tzn. jakmile vstoupíte do služebního poměru, přestáváte být studentem.

Z výše uvedeného také plyne, že být studentem ve smyslu legislativy platné pro daně a odvody sociálního a zdravotního pojištění vlastně není možné při zaměstnání jakoukoliv jinou formou než DPP, kde nevznikne povinnost k účasti na nemocenském pojištění (mzda není vyšší než 10.000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele). Vytvořit podmínky k tomu, aby zaměstnanec dostudoval střední školu za využití studentských výhod tedy, bohužel, nelze. Jiné je to však u vysoké školy.

Student vysoké školy

Největším bonusem VŠ je kromě večírků, nových známostí a znalostí, a celkově návratu do mladých let to, že studiem na VŠ se rozumí studium denní i dálkové. Tedy je možné poměrně snadno kombinovat zaměstnání a statut studenta.

Studiem na VŠ se rozumí studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu a začíná dnem, kdy se student stal studentem VŠ a končí dnem, kdy student studium ukončí. Do doby studia se počítá také:

• kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na VŠ a dále kalendářní měsíc následující, pokud student nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost (tedy podobně jako u SŠ)
• doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se student stal studentem téže nebo jiné VŠ, pokud studium bezprostředně navazuje na ukončené studium, nejdéle však do 3 kalendářních měsíců následujících po ukončení studia na VŠ
• doba přerušení studia na VŠ, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená

Během celého studia si může student uplatňovat slevu na dani na poplatníka a zároveň slevu na studenta. Další studentské výhody a bonusy

O slevě na studenta a daňových výhodách je toho napsáno hodně. Pokud jste studující zaměstnanec a do školy se vracíte po letech, nezapomeňte, že být studentem přináší mnoho dalších výhod. A troufám si říct, že nejsou vůbec nezajímavé.

Jako student a držitel ISIC karty máte totiž nárok na následující:

• za poplatek na potvrzení tzv. žákovské karty poskytnutá sleva 45% na dopravu mezi trvalým bydlištěm a místem studia bez ohledu na to, zda jde o autobus či vlak
• sleva na jízdné ve vlacích Regiojet 10% a autobusech společnosti Student Agency 15%
• slevu na jízdném poskytují také dopravní podniky jednotlivých měst a to vč. Prahy, kde sleva činí více než 50% z jízdného při nákupu čtvrtletní lítačky
• slevy na vstupenky do kina Cinestar a CinemaCity
• slevy v síti společnosti McDonald's, Subway, BurgerKing nebo KFC
• majitelé ISIC karty mají slevy na nákup v síti knihkupectví Neoluxor, Kanzelsberger
• slevy na vstupném do ZOO
• slevy na oblečení a outdoorové vybavení poskytuje také například Hudy, Rockpoint, Hervis či Sportisimo
• na oblečení můžete uplatnit slevy v obchodech Lewis nebo, a to potěší dámy, také Triumph
• se společností ISIC spolupracují i některé internetové obchody jako kasa.cz nebo alza.cz
• zvýhodněné vstupné na další kulturní, sportovní či zábavní akce (typicky divadla, bazény a tělocvičny, sportoviště, koncerty apod.)

Nezapomínejte na to, že jste student a využívejte vaší studentské slevy v běžném životě. Vzdělání ani ušetřené peníze se totiž nikdy neztratí.

Kdy přestává za studenta platit zdravotní pojištění stát? Momentů je několik

Základní věkový limit, do kterého platí stát zdravotní pojistné za studenta jako za nezaopatřeného dítě, je 26 let. Od roku 2018 však existuje výjimka.

Student, který dovrší věku 26 let, si musí platit zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, pokud není současně zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou (a nepatří mezi státní pojištěnce z jiného důvodu, třeba jako poživatel invalidního důchodu).

Výjimka pro starší 26 let: Koho se týká?

Od 1. ledna 2018 však došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny státních pojištěnců o osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zároveň zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými.

Čtěte také: Přivydělat si mohou i nezaměstnaní, má to ale svá přísná pravidla

Zařazení do této kategorie se nevylučuje s prací na tzv. podlimitní dohody (DPP s příjmem do 10 000 Kč a DPČ s příjmem nižším než 3000 Kč), kdy se dotyčný nestává zaměstnancem. U podmínky, že doktorand nesmí být ani OSVČ, je třeba si dát např. pozor na autorské honoráře - pokud příjem z autorských honorářů převýší za kalendářní měsíc 10 000 Kč, považuje se pojištěnec za OSVČ, vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Kdy stát pojistné za studenta nehradí?

U studentů středních a vysokých škol platí stát pojistné také v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky, včetně doby "mezi školami", pokud tím dítě bezprostředně pokračuje ve studiu (od skončení studia na SŠ do dne, kdy se stane studentem jiné střední nebo vysoké školy, od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy).

Psali jsme: Musel opustit střední školu, od září nastupuje na učňák. Kdo uhradí pojistné?

Záleží na okolnostech odchodu ze střední školy. Pro posouzení, zda bude za neúspěšného středoškoláka hradit zálohy na zdravotní pojištění stát, či si bude muset platit zálohy sám, je důležité znát podmínky ukončení školní docházky.

Příklad z praxe

Syn ukončí druhý ročník střední školy a z důvodu špatného prospěchu už ve studiu nebude na této škole pokračovat. Od září nastupuje do učňovského oboru na jiné střední odborné škole.

Jak je to s placením záloh na zdravotní pojištění?

Jestliže byl druhý ročník střední školy ukončen řádně, přestává být podle "školského zákona" neúspěšný žák žákem školy dne 30. 6. Pro účely zdravotního pojištění se ale při posuzování, kdo je nezaopatřeným dítětem, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, vychází ze zákona č. 117/1995 Sb., o sociálním zabezpečení.

"Podle zákona o sociálním zabezpečení je dítě nezaopatřeným z důvodu přípravy na budoucí povolání i v době od ukončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku za podmínky, že pokračuje v dalším studiu bezprostředně, to je bez jakéhokoliv přerušení, upřesňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý a dodává: Podmínkou není, aby šlo o studium na téže škole."

Vyloučení ze školy mění situaci

Pokud by však student na střední škole výuku ve školním roce nedokončil, např. z důvodu vyloučení ze studia nebo předčasného zanechání studia, byl by posuzován jako nezaopatřené dítě pouze do dne ukončení studia. Ukončení studia je nutné nahlásit zdravotní pojišťovně a zároveň se přihlásit k některé z kategorií plátců pojistného - buď tedy zaměstnanec (včetně "nadlimitních" prací na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti), podnikatel, nebo by za něj musel být plátcem pojistného stát z jiného důvodu než jako za nezaopatřené dítě.

Jestliže žádná z těchto situací nenastane a student by pouze vyčkával na začátek studia na jiné střední škole, je nutné se přihlásit do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů a platit si pojistné sám. Po začátku školního roku je pak potřeba pojišťovně doložit potvrzení o studiu a plátcem pojistného na zdravotní pojištění by se za studenta stal opět stát. 

Další podmínkou pro platbu pojistného za středoškolského studenta je, že střední škola (gymnázium, střední odborná škola, vyšší odborná škola, konzervatoř, střední odborné učiliště) figuruje v rejstříku škol a školských zařízení. Pokud by v něm zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát pojistné neplatí, dodává Tichý. 

Stát přestává hradit pojistné také za studenta dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studium na SŠ, který je současně výdělečně činný nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

U vysokoškolského studia taková podmínka neplatí; zde nerozhoduje forma studia, neboť zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), není ani podstatné, jestli studuje na vysoké škole univerzitní nebo neuniverzitní, veřejné, soukromé nebo státní.

Stát také přestává platit pojistné při přerušení studia na středních a vysokých školách. V té době nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání, což zákon vyžaduje pro uznání dítěte za nezaopatřené. Výjimkou je případ, kdy k přerušení studia dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz. Pojišťovně je však třeba předložit potvrzení ošetřujícího lékaře, že dotyčný v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, uzavírá Tichý. 

Student střední školy si zřídil živnosťák. Má nějaké povinnosti vůči pojišťovně?

Student střední školy má zálibu ve fotografování. Naskytla se mu možnost placených zakázek. Právě proto uvažuje o tom, že si založí živnostenský list a bude svou práci fakturovat. Jaké povinnosti to pro středoškoláka znamená ve vztahu ke zdravotní pojišťovně?

Středoškolský student patří do kategorie "nezaopatřených dětí", kdy za něj pojistné na zdravotní pojištění hradí stát. Je však nutné zkontrolovat, zda ho škola přihlásila zdravotní pojišťovně jako studenta, tedy státního pojištěnce. Jestliže se však stane osobou samostatně výdělečně činnou, musí plnit všechny povinnosti jako OSVČ.

Zahájení samostatné výdělečné činnosti je nutné do osmi dnů zdravotní pojišťovně nahlásit. Tím není míněno samotné získání živnostenského listu, ale až skutečné zahájení výdělečné činnosti (první zakázka, resp. fakturace).

Při ohlášení je nutné zaškrtnout ve formuláři Přihláška a evidenční list pojištěnce v kolonce "Kategorie pojištěnce" políčko "Plátcem pojistného je stát" (dopsat kategorii B nezaopatřené dítě po ukončení povinné školní docházky) a také políčko "Plátcem pojistného je pojištěnec - OSVČ". Jako OSVČ je nutné do formuláře vyplnit všechny požadované identifikační údaje, popisuje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Student podnikatel musí platit zálohy

Středoškolský student, který souběžně podniká, je pak povinen hradit za sebe pojistné jako OSVČ, ovšem nemusí dodržet minimální vyměřovací základ OSVČ a platí pojistné ze svého skutečného příjmu. Musí však platit měsíční zálohy, byť by byly nepatrné. 

Výjimkou je jen první rok činnosti. Ta OSVČ, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost a zároveň je za ni plátcem pojistného stát, není povinna v prvním kalendářním roce podnikání platit zálohy na pojistné. Pojistné tedy zaplatí do osmi dnů po podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. V letech následujících už ale bude povinna zálohy platit.

Nutno podotknout, že měsíční zálohy neplatí jen ta OSVČ, která je souběžně zaměstnancem a v zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minima stanoveného pro zaměstnance, dodává Tichý. 

Status studenta 2021 - do kdy jste studenty po maturitě?

Status studenta je pojem, který zahrnuje všechny studentské výhody. Zdravotní pojištění hrazené státem, úlevy na daních, studentské slevy na dopravu a další. V praxi ho upravuje 7 zákonných norem.

Status studenta po maturitě

Status studenta po VOŠ, VŠ

Na co se nejčastěji ptáte

Co obnáší status studenta

Které zákony status upravují

Na co se nejčastěji ptáte

Jak je to s důchodovým pojištěním?

Myslíte, že doba studia na SŠ, VOŠ nebo VŠ se počítá do nároku na důchod? To už bohužel neplatí. Během studia si můžete důchodové pojištění zajistit od 18. narozenin buď dobrovolnými platbami, jako OSVČ nebo v zaměstnání (u DPČ platíte pojistné od příjmu 3500 Kč/měsíčně - do roku 2021 šlo o 3000 Kč - u DPP od příjmu 10000 Kč/měsíčně). Nejnižší dobrovolné pojistné činilo v roce 2016 1 891 Kč, v roce 2020 2 439 Kč, od roku 2021 vzroste na 2482 Kč..

Do kdy jsem studentem po maturitní zkoušce?

Po maturitě jste z pohledu hrazení pojištění a dalších úlev považováni za studenta až do konce letních prázdnin, ale jen v případě, že celý měsíc nepracujete (s výdělkem, který by zakládal účast na nemocenském pojištění) nebo nemáte nárok na podporu. Nastoupíte letos na VŠ? Pak omezení týkající se výdělku/podpory o prázdninách neplatí a navíc se za soustavnou přípravu považuje doba od skončení studia SŠ do dne, kdy se stanete studentem VŠ. Z pohledu školy a školského zákona přestáváte být studentem dnem následujícím po dni, kdy jste úspěšně vykonali maturitní zkoušku, pokud jste maturitu nebo její část nevykonali v řádném termínu, přestáváte být studentem školy 30. června. Podívejte se na grafické znázornění.

Proč už podle školy nejsem studentem, i když mám ještě status studenta?

Je to dáno právě tím, že zákon o státní sociální podpoře a o zdravotním pojištění vychází z jiných termínů, než zákon o VŠ a školský zákon. Z pohledu SŠ jste studentem do dne úspěšného vykonání maturitní zkoušky v řádném termínu, v opačném případě do 30. 6. Z pohledu VŠ jste studentem do dne vykonání státní zkoušky nebo její poslední části, další možnosti uvádíme níže. Na VOŠ přestáváte být studentem den následující po úspěšném vykonání absolutoria. Pokud jste absolutorium nevykonali úspěšně v řádném termínu, byli jste vyloučeni ze zkoušky, neomluvili jste se nebo omluva nebyla uznána, u 3 letých vzdělávacích programů přestáváte být studentem 30. 6., u 3,5 letých programů 31. 1.

Co když ze zdravotních důvodů jdu na náhradní termín maturitní zkoušky?

Jestliže jdete ze zdravotních důvodů na náhradní termín maturitní zkoušky, jste považováni za studenta (z pohledu hrazení pojištění a dalších úlev) do dne vykonání zkoušky.

Co když neudělám maturitu a půjdu na opravný termín?

U opravného termínu máte status studenta do konce prázdnin. Opět se jedná o hrazení pojištění a další úlevy, z pohledu školy jste studentem jen do 30. 6.

Kombinované/dálkové studium

U studia na VŠ zákon formu studia neřeší až do doby ukončení studia, můžete mít tedy libovolnou výdělečnou činnost nebo dokonce pobírat podporu. U jiného než denního studia na VOŠ nebo SŠ o status můžete přijít - viz následující body.

Práce při studiu, studium při práci

Na VŠ si můžete přivydělat bez omezení bez ohledu na formu studia, omezení vás čekají až při ukončování studia. VOŠ a SŠ v jiné než denní formě studia jsou omezeny výší výdělku. Pokud výdělečná činnost zakládá účast na nemocenském pojištění, ztrácíte status studenta.

Evidence na ÚP a podpora v nezaměstnanosti

Na úřad práce se můžete evidovat i v době studia, i poté, co vám status skončí. Na podporu ovšem máte nárok jen v případě, pokud jste za poslední 2 roky alespoň 12 měsíců odváděli (nebo vám bylo odváděno) důchodové pojištění. U denního studia SŠ, VOŠ a libovolné formy studia VŠ můžete pobírat podporu a nemá to vliv na status studenta, u jiných forem na SŠ a VOŠ status ztrácíte.

Jak status neztratit, když to u přijímaček nevyjde

Status vám může zůstat v těchto případech:

• pomaturitní jazykové studium - musí jít o denní studium po celý školní rok, škola musí mít akreditaci a studium musíte zahájit do konce kalendářního roku po první vykonané maturitní zkoušce.
• studium SŠ nebo VOŠ - pozor na výdělečnou činnost a formu studia, jak píšeme v předchozích bodech
• studium na jiné VŠ. Přehled dalších kol přijímání přihlášek najdete v tomto článku.

Jak je to s pomaturitním studiem jazyků?

Aby vám zůstal status studenta, musíte se do pomaturitního studia přihlásit do konce kalendářního roku po první vykonané maturitní zkoušce. Škola musí mít akreditaci MŠMT, ve skupině by nemělo být více než 18 studentů, musí jít o denní studium nejméně 20 45minutových vyučovacích hodin po celý školní rok. Na ukončování studia se vztahují stejné podmínky, jako po maturitní zkoušce (viz Do kdy jsem studentem po maturitní zkoušce?)

Mám v přípravném kurzu status studenta?

Pokud nejde o pomaturitní jazykové studium, jak píšeme v předchozím bodě, nebo kurz v kombinaci s tímto studiem, status studenta vám nezůstává.

Vyhazov z VŠ

Často se nás ptáte, do kdy jste studentem v případě, že vás studium vysoké školy nebaví nebo neplníte studijní povinnosti.

Tady vás ale musíme odkázat na studijní a zkušební řád dané školy - právě ten totiž tento termín určuje. Podívejte se také na grafické znázornění.

Co obnáší status studenta

Status studenta = studentské výhody.

Výhody získáváte jako student denního studia na SŠ a VOŠ a libovolného bakalářského, magisterského nebo doktorského studia na VŠ. Za studium na SŠ se z hlediska zákona považuje také jednoleté denní studium jazyků, tzv. pomaturitní studium. U jiného než denního studia na SŠ a VOŠ status máte v případě, že nejste výdělečně činní nebo nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.

• Zdravotní pojištění: úhrada státem do dovršení 26. roku
• Daňové výhody: sleva na dani z příjmu 4020 Kč do dovršení 26. roku, u doktorského prezenčního studia až do 28 let, sleva na dítě do 26. roku
• Sociální dávky (přídavky aj.) do 26. roku věku
• Slevy v dopravě, kultuře a podobně

Kdy status vzniká

Pokud je vám do 26 let, status vzniká (nebo se obnovuje) dnem zápisu do studia. Informaci o tom, kterých typů studia se to týká, najdete v předchozím odstavci.

U pomaturitního studia musíte zahájit studium do konce kalendářního roku po první vykonané maturitní zkoušce či absolutoriu, musí jít o denní studium nejméně 20 45minutových vyučovacích hodin týdně po dobu celého školního roku, v kurzu musí být nejvýše 18 studentů a musí se jednat o akreditovanou instituci (přehled oprávněných institucí naleznete zde).

Kdy status zaniká

Zde raději upozorňujeme, že se náhled liší z pohledu školy a z pohledu zákona o státní sociální podpoře a o zdravotním pojištění (tj. hrazení zdravotního pojistného a úlevy plynoucí ze zákona o státní sociální podpoře).

Z pohledu školy:

• Ukončení SŠ přestáváte být studentem den po úspěšném vykonání maturitní zkoušky v řádném termínu, pokud nevykonáte zkoušku nebo její část v řádném termínu, přestáváte být studentem 30. června.
• Ukončení VOŠ přestáváte být studentem den následující po úspěšném vykonání absolutoria. Pokud jste absolutorium nevykonali úspěšně v řádném termínu, byli jste vyloučeni ze zkoušky, neomluvili jste se nebo omluva nebyla uznána, u 3 letých vzdělávacích programů přestáváte být studentem 30. 6., u 3,5 letých programů 31. 1.
• Ukončení VŠ přestáváte být studentem dnem vykonání státní zkoušky nebo její poslední části.
• Nesplnění požadavků VŠ vyplývajících ze studijního programu - řídí se studijním a zkušebním řádem
• Zanechání studia VŠ, SŠ nebo VOŠ - ztrácíte status studenta dnem, kdy bylo doručeno písemné prohlášení o zanechání studia, u SŠ i VOŠ může jít o pozdější datum, které je uvedeno v písemném prohlášení
• Vyloučení ze studia VŠ (za podvodné jednání při přijímání ke studiu a disciplinární přestupky) - studentem přestáváte být dnem, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci
• Vyloučení ze studia SŠ - pokud 5 vyučovacích dnů chybíte bez řádné omluvy (týká se studentů s ukončenou povinnou školní docházkou), vyzve ředitel vás nebo zákonného zástupce k doložení důvodu, jestliže do 10 dnů od doručení nenastoupíte nebo nedodáte omluvu, dle zákona jste posledním dnem lhůty zanechali studia
• Vyloučení ze studia VOŠ - pokud 20 vyučovacích dní chybíte bez řádné omluvy, vyzve vás ředitel písemně k doložení důvodu, pokud do 3 týdnů od doručení výzvy nenastoupíte nebo nedodáte omluvu, má se za to, že posledním dnem lhůty zanecháváte studia
• Přerušením studia - za podmínek daných předpisy VŠ (studijní a zkušební řád) můžete studium i opakovaně přerušit, po dobu přerušení nejste studentem. Opětovným zápisem do studia se studentem opět stáváte, při splnění podmínky do 26 let věku.

Z pohledu zákona o státní sociální podpoře a ZP:

• Dosažením 26. roku věku
• Úspěšným absolvováním školy - za absolventy SŠ a VOŠ hradí pojištění stát do konce prázdnin (31.8.), u VOŠ s 3,5letým programem a absolutoriem v lednu je pojištění hrazeno do ledna, u VŠ měsíc po závěrečných státních zkouškách. Pokud ale celý měsíc vykonáváte výdělečnou činnost nebo pobíráte podporu a nestanete se v témže roce studentem VŠ, ztrácíte status studenta.
• Opravné termíny maturity a absolutoria - u opravných termínů (maturita, absolutorium) je student považován za nezaopatřené dítě do 31.8. U náhradního termínu, kde student ze zdravotních důvodů nevykonal zkoušku v řádném termínu, trvá status studenta až do dne vykonání zkoušky.

Pobyt v zahraničí

Zahraniční výjezd za účelem výdělečné činnosti nemusíte oznamovat ČSSZ, můžete se přihlásit k dobrovolnému pojištění, viz níže. Podmínky zaměstnávání, registrace a platby pojistného musíte zjistit u příslušných zahraničních institucí, kontakty na úřady v zemích EU najdete zde.

Pokud vyjíždíte do zahraničí jako student, záleží na typu výjezdu:

• U pobytů, kde zůstáváte studentem dané vysoké školy s českou akreditací, o status nepřicházíte
• U pobytů, kde přerušíte studium v Čechách a pokračujete na škole v zahraničí, mohou nastat dva případy:
  • MŠMT školu uznává za rovnou studiu na VŠ v ČR (§ 12 odst. 2c zákona o státní sociální podpoře 117/1995 Sb. v platném znění) - o status nepřicházíte
  • MŠMT školu neuznává - pak status studenta ztrácíte

To, zda zahraniční školu MŠMT uznává nebo ne, doporučujeme ověřit přímo na MŠMT. Pozor, renomé školy nemusí vůbec souviset s tím, zda je ze strany MŠMT uznána či ne.

Jak je to se sociálním pojištěním

Pojistné na sociální zabezpečení se skládá z nemocenského, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Od roku 2010 už není student starší 18 let důchodově pojištěn

Jakmile dosáhnete 18 let, přestáváte jako student být důchodově pojištěn. Pojistné už za vás nehradí stát. Pokud nevykonáváte výdělečnou činnost, nemusíte pojistné odvádět, ale roky strávené studiem se nepočítají do nároku na důchod. Jako studenti také nemáte nárok na dávky nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a pod., jelikož nejste účastni nemocenského pojištění.

Jak si můžete pojistné zajistit

Pojistné můžete platit dobrovolně (min. pojistné 2021 je 2 482 Kč). Přihlašujete se na ČSSZ.

Pokud nastoupíte do zaměstnání, přihlášení provádí a pojistné odvádí zaměstnavatel. Pojistné se týká i dohod, DPČ nově od příjmu 3 500 Kč, DPP stále od příjmu 10 000 Kč.

Začnete-li podnikat, jste jako studenti považováni za osoby samostatně výdělečně činné s vedlejší činností. Rozhodná částka pro vedlejší činnost v r. 2020 byla stanovena na 85 059 Kč (2020 šlo o 83 603 Kč). Nemocenské pojištění je dobrovolné, pokud se nepřihlásíte, účast na něm nevzniká.

Evidence na ÚP. Na podporu v nezaměstnanosti ovšem máte nárok pouze v případě, pokud jste za poslední 2 roky alespoň 12 měsíců odváděli důchodové pojištění (nebo jej odváděl zaměstnavatel), viz náš článek zde.

Zdravotní pojištění

Změnu na zdravotní pojišťovně hlásí při vašem nástupu do studia daná škola.

Pokud přesáhnete 26. rok nebo školu ukončíte aniž byste nastoupili do zaměstnání nebo se neevidujete na úřadu práce, hlásíte změnu pojišťovně vy a nahlašujete se jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Pojistné je v tomto roce 2 052 Kč měsíčně (2020 1 971 Kč).

V případě brigád se i u DPP zdravotní pojištění odvádí, a to od příjmu 10 000 Kč, u praktického výcviku se pojistné neodvádí.

Právní kličky

Aby to nebylo moc jednoduché, upravuje problematiku statusu studenta hned několik předpisů.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění (48/1997 Sb. v platném znění)

§ 5 a) pojištěnec je osoba s příjmy ze závislé činnosti s výjimkou žáka/studenta s příjmy pouze z praktického výcviku, DPP s příjmy, které nezakládají účast na nemocenském pojištění, DPČ s příjmem pod stanovený příjem

§ 7 odst. 1 a) se jako státní pojištěnec uvádí nezaopatřené dítě, nezaopatřenost se posuzuje dle zákona o státní sociální podpoře

Zákon o nemocenském pojištění (187/2006 Sb.)

§ 5 pojištění se účastní zaměstnanci a DPP, DPČ s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu a nejsou od daně osvobozeny, a dosáhnou "rozhodného příjmu" (§ 6) a OSVČ

§ 6 bod 2 rozhodný příjem vyhlašuje MPSV, od 1. 1. 2019 se zvýšil na částku 3000 Kč (zdroj zde)

§ 7a DPP pro placení pojistného částka za měsíc musí přesáhnout 10000 Kč

Zákon o státní sociální podpoře (117/1995 Sb.)

§ 10 výdělečná činnost zahrnuje OSVČ a činnost v ČR, která zakládá účast na nemocenském pojištění

§ 11 určuje, že nezaopatřeným dítětem je dítě po ukončení povinné školní docházky a poté nejdéle do 26. roku věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání

§ 12 za soustavnou přípravu stanovuje studium na SŠ (sem se podle § 12 odst. 2 c zařazují i VOŠ) a VŠ v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu, a kurzech cizích jazyků (pomaturitní studium, odst. 1 d, blíže předpis 267/2013 Sb. a 19/2014 Sb.). Výjimkou je dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na SŠ, pokud jste výdělečně činní podle § 10 nebo máte nárok na podporu v nezaměstnanosti/při rekvalifikaci.

§ 13 soustavná příprava na SŠ zahrnuje také dobu po úspěšném vykonání závěrečné/maturitní zkoušky nebo absolutoria v květnu/červnu do konce školního roku, dobu školních prázdnin po ukončení studia. Prázdniny se nezapočítávají, pokud celý měsíc vykonáváte výdělečnou činnost, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti/při rekvalifikaci. Výjimkou je případ, kdy se ještě v témže roce po ukončení SŠ stanete studentem VŠ.

§ 14 soustavná příprava na VŠ začíná dnem, kdy se stanete studentem VŠ a končí dnem ukončení VŠ studia. Do té doby se počítá doba od skončení SŠ. Měsíc, kdy řádně ukončíte studium na VŠ, se také počítá, měsíc po řádném ukončení se počítá v případě, že nevykonáváte celý měsíc výdělečnou činnost podle § 10, nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti/rekvalifikaci. Dále se do soustavné přípravy zahrnuje doba po ukončení VŠ do dne, kdy se stanete studentem té samé nebo jiné VŠ, pokud studium navazuje na ukončení studia na VŠ, nejdéle pak po dobu 3 kalendářních měsíců po kalendářním měsíci, kdy jste ukončili studium na VŠ. A pak ještě případ přerušení studia na VŠ po dobu, kdy trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

Zákon o důchodovém pojištění (155/1995 Sb.)

§ 5 pojištění se účastní podle odst. 2 a uvádí osoby na ÚP pokud pobírají podporu v nezaměstnanosti/rekvalifikaci a max. 3 roky, pokud nemají nárok na podporu. Odst. 3 uvádí zaměstnance v pracovním poměru.

§ 6 pokud podáte přihlášku k účasti na pojištění, jste pojištění i po dobu soustavné přípravy (SŠ nebo VŠ)

§ 9 uvádí podmínky pojištění OSVČ, odst. 6 pak upřesňuje, že v případě SVČ provozované osobou považovanou za nezaopatřené dítě jde o vedlejší SVČ

Zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.)

§ 6

odst. 4 příjmy z dohody o provedení práce jsou daněny od 10000 Kč

§ 35ba sleva na studenta ve výši 4020 Kč po dobu soustavné přípravy, do 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu do 28 let

Školský zákon (561/2004 Sb.)

§ 96 školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku

§ 68 a 98 zanechání studia SŠ/VOŠ dnem doručení písemného oznámení nebo data uvedeného v oznámení, pokud jde o pozdější datum, absence 20 vyučovacích dnů (viz předpis)

Zákon o vysokých školách (111/1998 Sb.)

§ 48 až 69, zejména:

§ 54 Za podmínek daných studijním a zkušebním řádem může být studium i opakovaně přerušeno, v době přerušení není osoba studentem, § 61 dnem opětovného zápisu do studia se opět stává studentem

§ 56 (1) Studium se dále ukončuje

a) zanecháním studia,

b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,

(c a d se týkají odnětí akreditace),

e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 (podvodné jednání při přijímání ke studiu a disciplinární přestupky).

(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm.b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem.

(c a d se týkají odnětí akreditace),

Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci

§ 61 Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

V tomto článku jsme vyšli z jednotlivých zákonných norem a naší laické interpretace, informace jsme ověřovali písemně a telefonicky na jednotlivých úřadech. Neodpovídáme za chyby vzniklé z mylné interpretace, aktualizace norem apod. Všechny informace doporučujeme ověřit na příslušných úřadech nebo u zdravotní pojišťovny. Není technicky možné odpovídat na dotazy s žádostí na výpočet konkrétních plateb a podobně - děkujeme za pochopení.

Zdroje:

Odkazy na zákonné normy najdete v horní části článku přímo v odkazu pod číslem normy.

https://www.cssz.cz/web/cz/dobrovolna-ucast-na-pojisteni

https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/zmeny-v-pojistnem-osvc-a-u-zamestnani-maleho-rozsa/

https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch

https://iforum.cuni.cz/IFORUM-15216.html

https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/zmeny-v-pojistnem-osvc-a-u-zamestnani-maleho-rozsa/

https://www.podnikatel.cz/clanky/dulezite-zmeny-ve-zdravotnim-pojisteni-pro-rok-2021/